Strakapoud bělohřbetý

25. srpna 2009 v 13:11 | Jana Kubová

Strakapoud bělohřbetý je velký asi jako kos.Žijevlesích,parcích a zahradách,nejraději v místech s ushlými stromy-soušemi.Samička má hlavu černou,sameček a mláďata nosí červenou čepičku.Na jaře sameček zobákem bubnuje,aby vyznačil své území a přilákal samičku stejně jako to jiní ptáci dělají zpěvem.Aby to pěkně znělo,vyhledává dutý kmen nebo větev.Strakapoud si vytesává hnízdní dutinu ve stromě,nejčastěji odumřelém,kde také přespává.Při hledání potravy šplhá spirálovitě po kmenech,tluče silným zobákem do kůry stromů a odtud dobývá kůrovce a larvy jiného hmyzu.K tomu má velmi dlouhý,lepkavý jazyk s ostrou špičkou,kterou larvy vybírá z úzkých chodbyček.V zimě se živí také semeny borovic a smrků.Šišky zasahuje do štěrbiny v pařezu,odtrhává šupiny a vybírá semena.Takovým místům se říká strakapoudí kovadlina.
 

Žluna zelená

12. srpna 2009 v 20:23 | Jana Kubová
Při dotyku s vějičkou se ptáci k větvičce přilepili,nemohli vzlétnout a čižbař je pak snadno posbíral.Lepem zašpiněné peří očistil a ptáky umístil do klece.Podobnou taktiku lovu používá i žluna zelená,jeden ze zástupců našich datlovitých ptáků.Její kořist je ovšem docela jiná.I když žluna dovede ostrým zobákem dobývat různý hmyz ukrytý pod kůrou stromů,přece jen jsou její hlavní potravou mravenci.S oblibou navštěvuje mraveniště,rozhrabává je a živí se dospělým hmyzem,vajíčky,larvami i kuklami.Jako všichni datlovití ptáci má daleko vysunutelný,až 10cm dlouhý jazyk,napovrchu pokrytý lepkavým sekretem.Žluna vysune jazyk mezi rozzuřený mravenčí národ,počka,až se na něj mrvenci vrhnou,a pak tuto živou vějičku i s úlovkem vtáhne do zobáku.
S oblibou navštěvuje obrovitá hnízda mravence lesního, v kterých žije mnoho tisíc jedinců.V létě většinou sedává na mraveništi a občas hrábne zobákem kousek pod povrch,aby se dostala i k vajíčkůmlarvám a kuklám.Útoky mravenců ji nechávají chladnou,její tělo totiž chrání husté,tuhy a přiléhavé peří.V zimě,kdy se mravenci stahují před chladem do chráneného středu hnízda,prohrabává se k nim žluna dlouhým tunelem.Přitom občas narazí i na velkou tučnou larvu nebo kuklu brouka zlatohlávka,jejichž přítomnost mravencům nevadí.stejně často navštěvuje i menší hlíněná hnízda mravenců obecných,která bývají umístěna v trávě na lukách nebo v zahradách.Jejich podzemní příbytky dovede odhalit i v zimě,zmrzlou půdou se protesá až 12cm hluboko a ztuhlé mravence nebo i jiný hmyz lehce nalepuje na jazyk.






Při lovu mravenců vyhrabává žluna
zelená v mraveništi až 75cm
dlouhé tunely.


V chodbách mravence dřevokaze řádí jazyk žluny
jako velmi účinný vysavač.



Délka těla:31-33cm
Rozpětí křídel:40-42cm
Hmotnost:190-220g
Věk:6 let
Rozšíření:celá Evropa;chybí v severní
Skandinávii,Irsku a severním Skotsku;stálá

Liška

11. srpna 2009 v 21:21 | Jana Kubová
1.otázka: Jak se pozná vzteklá liška od normální lišky?
Liška je masožravci.Liška má docela malé,ale moc ostré zuby.Drápy má taky docela ostré.V přírodě sice škodí,ale je i prospěšná tím že jí malé hlodavce,aby se nepřemnožily, a proto jí:hlodavce a drobnou lesní zvěř.svou kořist zakousne.Její srst je rezavá.Má černé ponožky na nožky.existuje pár druhů lišek:liška obecná,

Liška obecná:














Lišce obecné bývá přisuzována nejen krvelačnost,ale i vychytralost,drzost a lstivost.Popravdě řečeno její chování někdy takové rysy připomíná.Své rozvětvené podzemní nory,kde se liška ukrývá a vychovává mláďata,maskovaných místech,nezřídka i v těsné blízkosti lidských obydlí,kde by to nikdo neočekával.Myslivci loví lišky pro ceněnou kožešinu
i kvůli škodám páchaným na drobné zvěři.Při honech liška nepropadá bezhlavě panice a nesnaží se spasit okamžitým útěkem;přikrčí nepozorovaně projde řadou střelců.Za drzost pak bývá označována návštěva šelmy i liška se vydává na lov potravy se soumrakem.Ačkoli patří mečzi běžné obyvatele lesů a polí,uniká díky své opatrnostiidské pozornosti.Mnohem častěji se o její přítomnosti přesvědčíme podle zanechaných stop,zbytků kořisti nebo podle trusu.









Výška těla:35-48cm
Délka ocasu:32-48cm



 


Tygr

11. srpna 2009 v 17:37 | Jana Kubová
Tygr je kočkovitá šelma. V poslední době jich na světě moc nezbývá. Na lovy vyráží převážně v noci a v podvečer. Samozdřejmě že je to masožravec a jeho denním menu jsou převážně antilopy, zebry a popřípadě i gazely. Tygr ve dne spí nebo relaxuje někde ve stínu vysokých palem. Svými silnými packami se pověsí na kořist a svalí ji k zemi,potom ji zakousne.
Tygr je nejmohutnějším představitelemčeledi kočkovitých šelem a jediný s pruhovanou srstí.Najdeme je v indii.Řev tygra je možné slyšet z dálky tří kilometrů.Tygři mají velmi dobrý sluch.Většina tygrů má žluté oči.Výjimkou jsou tygři bílý,barva jejich očí je modrá.Tygři mají dobré klouby.

existují dva různé druhy tygříčků:



Bengálský tygr:

Bengálský tygr je velmi podobný bílému bengálskému tygru,akorát nemají stejnou srst.
Bengálský tygr má krásně oranžovou srst s černými pruhy.Černé pruhy sahají tygrovi od zad k břichu.Jeho vážné oči sledují krajinu a čekají až se oběví kořist.
bengálský tygr je největší kočkovitou šelmou.Váží od 180 do 258kilogramů.



Bílý bengálský tygr:

Tito tygři mají čistou bílou srst s hnědošedými proužky,které mu sahají od zad k břichu.Může mít
jenommodré oči.Bílý bengálský tygr je zákonem chráněný.Vyhynutí: Vyhynul,protože ho lovci chytaly kvůli jeho hebké a teplé kožešině.Je jenom v jedné zoo v zoo liberec.



medvěd

3. srpna 2009 v 17:13 | Jana Kubová





Medvěd je masožravec.Žíví se rybami,někdy i medem a malími hlodavci.

Medvěd je nebezpečné zvíře.Když se cítí ohrožen postaví se na zadní nohy a začne strašně hlasitě řvát,potom půjde k němu a začne ho drápat.mevědi mají velice dlouhé drápy zvlášť
ti dospělí.mají silné a ostré zuby.existuje hodně druhů medvědů:Medvěd grizzly,medvěd polární,medvěd černý,medvídek koala,medvěd panda apod.





medvěd polární

medvěd polární se živí rybami jako grizzly,ale né medem,protože medvěd polární nezná med.je masožravec.Má jemnou bílou srst která ho hřeje.Takže když vyleze z vody není mu zima.Medvěd polární je zimě přispůsobený. On je takový velikánský a když jde na lov, tak uloví moc ryb. Ale vždy je sní, protože má hlad a ryby mu chutnají .





medvídek panda

Medvídek panda žije na stromech.Živí se převážně bambusem.
šplhá po stromech svými silnými packami.jsou dva druhy: panda červená a panda veliká.
Ta červená je červená a malá a lozí po stromech. Není zas ta malinká ale ani velká.
Panda VELIKÁ je úplně obrovská a přes den sní hodně bambusu. Je dvojbarevná - černo,bílá.




Kam dál